20 Led

Pizzerie Vyžlovka – Čáslav

Restaurace v krásném prostředí, o které jsem ani psát nechtěl, ale zážitek byl tak inspirativní, že jsem neodolal. Postupem času mi to vlastně přišlo hrozně smutně hrozné. Inu jsem prostě důchodce. Někdy dokonce nevrlý.

Po příchodu do restaurace jsme si šli sednout na místo, v tu chvíli si personál u baru družně a hlasitě vyprávěl historku, jejíž součástí  bylo opakování „Seš to ty, seš to ty,?“. Nebudu lhát, otáčel jsem se jak blb. 

Objednávka proběhla korektně, jen číšnice zřejmě prvně slyšela o nahřátém talíři a steaku „medium rare“. S odstupem času si myslím, že to byl ten překrásnělý typ co už známe. Nic moc neví, neumí, ale dýško dát musíš. Ale třeba se pletu.

Couvert – 8Kč na osobu, klasika na kterou jsme si ve Vyžlovkách zvykli, ale zde mi  to dost vadilo. Bylinkového másla byla nenaplněna malinkatá mistička a bagetka  byla nakrájena z proměnlivou šířkou od 5mm do 24mm. To nechceš.

Pizza Frutii di mare -137 Kč – říkal jsem si že vyhlášená pizzerie, tady to musí umět. A ne! Jako úplně špatné to nebylo, jedl jsem rozhodně horší, ale přišla mi nedopečená a plody moře, které jsem čekal mražené byly tak ukrutně cítit rybinou, že je někdo rozmrazil dny předem. Naštěstí měly děti hlad.

Špagety s houbami, sýrovou omáčkou a vepřovou panenkou – 167 Kč – průměrné jídlo, panenka vysušená, menší chuchvalec špaget, jak když to při vaření špatně míchají, nebo slepené z mikrovlnky (což si myslím já).

Jahodový pohár s čokoládovou polevou a zmrzlinou – 71 Kč – Tam není co zkazit, vše koupené. Možná bych k 20cm poháru dával delší než 8cm lžičku. Kdybych neměl dlouhou v čaji, asi bych byl bezradný.

Domácí malinová limonáda – 59 Kč – Jako klasika, dražší vzhledem k surovinám, ale nemohu říct ani slovo. Tedy krom prasklé sklenice.

300 g Hovězí steak připravený dle Vašeho přání s omáčkou ze zeleného pepře – 269 Kč – A tady to přišlo. Nejdražší jídlo a z rubriky „NAŠE KLASIKA“ Požádal jsem o medium rare, (nikdo se neptal jak ho chci) a o nahřátý talíř. Dle výrazu servírky jsem byl v jejím životě první. Talíř byl vskutku ohřátý, sice na 40, ale byl. K mému užasu, pepřová omáčka, jež se ideálně připravuje z výpeku nebyla ohřátá vůbec. Takže lednice. „NAŠE KLASIKA“. Brutálně přesolená, pepře málo. Odporná. Propečení bylo značně přetažené. Uvnitř zůstalo max. 10% růžového masa, já požadoval opak. 

Byl jsem s dětmi, den jsem si chtěl užít, psát jsem o tom nechtěl, takže všechno fajn. Chci platit. Restaurace prázdná. Chci platit, smích z kuchyně, už byl šel hajnout. Jedna slečna kolem sbírá sklo, po čase si vyměníme pohledy. Usměje se, tady první. Říkám si, že je škoda, že nás neobsluhovala, mohla být sranda. Chci platit, nervózně se rozhlížím, naše servírka si povídá na baru. No a pak ještě 10 minut a když šla sběračka po páté kolem, jsem požádal o přivolání servisu. Byl jsem notně nasrán, takže jsem se rozhodl princezně sdělit, že pepřová omáčka byla tragická, dokonce nejtragičtější v dějinách pepřových omáček. Jenže jsem byl poučen, že tu tady všichni chválí a jak je dobrá. Poté odešla pokračovat v mejdanu, nebo co tam dělali.

Čáslav mám rád, takže jsem si představil chudáky lidi, kterým tohle přijde dobré, protože nemají srovnání. Za stejné peníze se najíte v opravdu dobré restauraci a pak Vám to dobré opravdu nepřijde. A nebo jsou lidé tak hodní a nevědí co mohou požadovat a zdvořile pochválí. A nebo něco řeknou a “ krasava “  jim sdělí, že je to tak správně. Čáslaváci, braňte se! Zajděte i jinam, ať víte jak má jídlo za nějaké peníze chutnat a jak se má chovat profesionální personál a vyžadujte to. Jinak se nic nezmění.

Při placení přišla jiná paní a ta byla super. Usměvavá, komunikativní, dokonce jsme vyměnili pár vtípků. Takový personál chci potkávat. Možná kdybychom přišli večer, veškerý personál by měl podobné nasazení, snad.